Sebekontrola IV – Organizace času

afirmace_sebekontrola_organizace

V předchozích článcích jsme se dozvěděli o prožitku přítomného okamžiku, kolik toho v životě musíme a o síle vlastních výčitek. V následujícím článku se zaobírám pomyslným, řešením předchozích problémů. Snahou vše zorganizovat tak, aby to, že něco musíme nám bylo vlastní. Abychom byli produktivní a zbavili se výčitek. Zorganizováním tolika aktivit a úkolů pro nabytí dojmu, že žijeme.  Však ne na dlouho…

m.

Sebekontrola I – Kam zmizel život?
Sebekontrola II – Když musíš tak musíš
Sebekontrola III – Výčitky
Sebekontrola IV – Organizace času
Sebekontrola V – Ven z krysího závodu

Robot m.

Z vlastní podstaty jsem organizovaný člověk. Na schůzky chodím vždy včas. Vstávám každý den ve 4:00. Dnes vím, co budu dělat za čtrnáct dní v sobotu. Nemám problém zorganizovat si práci, cvičení, koníčky, výlety pro více osob a další. Vše hravě a přirozeně. Můj život je jeden velký itinerář.

I přesto, že mi nedává žádnou velkou práci přimět se k tomuto systému nakládání s časem, začal jsem ho studovat více do hloubky. Přečetl jsem nesčetně knih o tom, jak být  efektivnější, jak třídit úkoly, připravovat projekty a další. Vždy jsem si osvojil alespoň jedno pravidlo z každé knihy. Jako například: cokoliv stihneš udělat do tří minut udělej hned. Úžasné pravidlo nemyslíte?

Večer si nachystat harmonogram na další den. Ráno vstát a vyvenčit psa. Před pátou pozdravit slunce. Pak práce, v deset hodin přesně oběd, aby jídlo slehlo před odpoledním cvičením. Procházka, kniha, čas pro dceru, vzdělávání se a spát… zní to úžasně ale nefunguje to.

Koloběh selhání

Kdysi jsem na to byl pyšný. Nyní ale už vím, že tudy cesta nevede. Není možné mít život stoprocentně pod kontrolou. Vždy se objeví někdo, kdo váš harmonogram naruší, kdo ho nerespektuje a uvádí vás pak do stresu, že právě neděláte co máte. Většinou jsme to my. Systém se dříve nebo později zhroutí pod tlakem nových aktivit a úkolů, které si dáváme. Víc vidět, víc vydělat, víc stihnout. Protože si přeci nemůžeme dovolit nevyužít každou chvilku všedního dne. U některých jedinců takový systém vydrží, ale zhroutí se s odstupem času oni sami.

Opakované nastartování s novými úkoly a cíly. Krásný pocit ze splněné události. Jak to všechno krásně klaplo. Ale co když ne? Co se stane když selžete, nestihnete, zapomenete. Ano, už jsem o tom psal v minulém článku o výčitkách. Je to past. Představte si, že vaše cíle jsou jako hora. Lezete na ni. Čím výše se dostanete, tím větší máte rozhled. Dělat tohle a dělat tamto, vyvarovat se onoho. Do batůžku si přidáte nové břemínko a lezete dál. Vylezete tak vysoko, dokud vám stačí síly. Pak se vám podlomí kolena a vy se šupem skutálíte dolu.

Nikdy to nevzdám

Přeci to ale nevzdáte. Člověk je tvor s neuvěřitelnou výdrží 🙂 Znovu přijdeme na cestu k hoře a opět ,lehcí jako pírko, šlapeme vzhůru. Nekonečný koloběh workoholiků a organizátorů všech kategorií. Jednou ale přijde chvíle, kdy vám dojde, že by nebylo špatné si tam jen tak vylézt. Podívat se, jak je svět fajn, a bez další zátěže se vrátit dolu.

De-organizace

Mám pro vás návrh. Co kdybyste zkusili svůj den rozpůlit. Jedna jeho část bude organizovaná. Práce, starost o děti… a ta druhá bude volná. Bez programu. Kdykoliv vaše tělo vyšle signál, že by chtělo jít běhat, nebo cokoliv jiného, tak to zkrátka udělejte. Neodmítněte ho s tím, že není ten správný čas. Jděte. Uvidíte, že jakmile poslechnete svůj šestý smysl, začne se vám dařit.

Šestý smysl

Vzpomeňte si, kdy jste byli nejúspěšnější, ať už to je v čemkoliv. Bylo to v době, kdy jste si něco usmysleli a organizovaně na tom pracovali, nebo když jste se pro to spontánně rozhodli? Blik, píp…přestanu kouřit. Chrr..vrr… tak jo, jdu si číst. Vzpomeňte si na to ponoření, na jakýkoliv okamžik, kdy váš šestý smysl zavelel.

Opravdu niterně si chcete dát něco na zub, vší silou s tím bojujete a snažíte se odolat, protože to je v rozporu s tím, co jste si naplánovali. Neodoláte a po pár vteřinách štěstí si ho začnete vyčítat. Víte, dejte si v takovou chvíli Sachrův dort a místo výčitek se za něj pochvalte, jak jste si pochutnali. Vaše chvíle, kdy tělo vyšle signál pro rozhodnutí se ke změně stravy, přijde. Bude to přirozené, bez nátlaku a stresu. Jen se otevřete a vnímejte, co přichází z vás nebo z okolí.

Afirmace pro svobodnou mysl

Vlastní sebeovládání můžete zkusit uvolnit díky dobře cíleným afirmacím. Zkuste osvobodit vlastní myšlenky a uvolnit vnímání pro signály, které přicházejí.

Afirmace pro vás:

  • Jsem tím, kým jsem se narodil. Jsem opět dítětem.
  • Přijímám signály, které přicházejí.
  • Jsem volný(á). Moje tělo a mysl je svobodná.
  • Klid přichází (nádech), výčitka odchází (výdech).
  • Cítím, jak do mne proudí energie a klid.

Staňte se opět tím, kým skutečně jste!

Napsat komentář